Kdyz stiny k sobe v touze lnou tma prohlasi se kouzelnou a nekde zneji bici kdyz mesic tepe do mrisky dva Popelciny orisky s sedivou holubici kdyz zvony pulnoc dozvoni a vratice se rozvoni zly sen se vraci znovu jsou dosud v okne strepy skla a krev jez znova vytryskla skapava do proslovu Kdyz uzkost chodi po spickach jak divka v modrych lodickach a v bile rozhalence kdyz promarneno vzkriseni kdyz most ma pouta leseni jez krici na milence kdyz zlato place mosazi kdyz vzduch se odel do sazi a prazdnem skvary zeje zas strach ma ze lzi mozaiku a za zveraci kazajku uz nasel farizeje Zvracime precpani a mesice se pocinaji patkem kricime ze spani zas desice se podepsanim radkem pod hranou odvahou tkvi pobledlost jak Pilat ruce myjem kdyz s chladnou rozvahou jde posedlost pak zitrka nedozijem Kdyz lez je pravdy zarukou jde volnost s pouty na rukou a vukol kvetou hroby kdyz z lasky stal se mourenin? pak devce poda ruzenin a zbude bez ozdoby kdyz zloba zbyva bez lasky? pak Zidum krade oblazky a hlasa toleranci a intelekt kdyz bez duse? pak podoben je ropuse ci slepci smecem v tanci! vsechny zdravizijte blaze
